Bohové a víra

Norská mytologie

Základem pro studium nordické mytologie jsou ságy, které pocházejí z období, kdy již vikingské období dávno odeznlo. Nejdůležitjším pramenem je sága Edda z roku 1220, jejímž autorem je Snorri Sturlusson. Edda je členna na 3 části, z nichž pro historiky nejdůležitjší je Gylfaginning, kde se vypráví příbh o švédském králi Gylfi, který se v přestrojení za žebráka vypraví na Asgard (sídlo bohů Aesir), kde jej uvítá nejvyšší bůh Odin, jenž mu zodpovídá všechny otázky o historii svta od počátku až do svého konce.

Vikingové byli pohané a jejich polyteistické náboženství hrálo v jejich životech významnou roli, která výrazn ovlivovala jejich hodnotovou orientaci. I zde m svůj vliv domovské drsné severské prostředí. Proto si Vikingové představovali i své bohy jako drsné a násilné bytosti. Z pohledu lidí se bohové vzájemn velmi odlišovali a často mezi sebou vedli spory. Narozdíl od jiných národů Vikingové vřili, že bohové jsou smrtelní, a že jsou neustále ohrožováni, a to především obry, kteří existovali dříve, než samotní bohové.

Vikingové mli i jasnou představu o vzniku svta. Podle sgy Edda byl svt stvořen tla obra Ymira. Ymirova lebka, představující nebe, je držena 4 trpaslíky všech svtových stranch. Uvnitř je slunce a msc. Centrem svta je strom Askur Yggdrasils, jeho koruna dosahuje až nad nebesa. Strom má 3 kořeny, z nichž každý leží v jedné studni. První studna leží v zemi obrů Joetunheimar , druhá daleko na severu v zemi včného chladu Niflheimar a třetí studna se nachází na Asgardu.

Vtšina Vikingů znala hlavního boha Odina, zvaného Alfoethur (Otec všech), ze kterého vzešli ostatní bohové, kterým však nevládl. Nelze přesn stanovit hierarchii božstva, pouze se ví o jejich dlen na 2, z počátku znepřátelené, skupiny Aesir a Vanir.

Odin byl zpočátku bohem, který řídil války. S kouzelným kopím v jedné ruce a se třpytivým mečem v druhé se vrhal se zjevnou radostí do nejstrašnjších bitek a určoval vítze. Ve všech bitvách ho provázeli dva strašliví vlci a divoké jezdkyn. Tyto mlad a krsn ženy, nazývané valkýry, se zjevovaly tm vlečníkům, kteří v boji přijdou o život. Jinak byly neviditelné. Spatřit valkýry znamenalo špatné znamení. Podle dochovaných pramenů Vikingové vřili v posmrtné vstoupení do nebeské sín bojovnků zvané Valhalla, kde Odin sídlil a kam je zavedou práv valkýry. Clem každého bojovníka byl stát se členem Odinovy družiny einherjahrem a toho bylo možné dosáhnout pouze smrtí na bojišti. Valhalla zobrazována jako nádherný palác s 640 branami, kde bojovníci celé dny hodují a baví se vzájemnými souboji.

Odin ml ve zvyku pt božský nápoj medovinu a část svého jídla dával dvma vlkům. Zatímco válečníci a bohové hodovali a vyprávli o svých spších, Odin přemýšlel. Ml odvahu obtovat jedno sv oko a podvat se do fontny moudrosti, hldan obrem Mimirem.ždý den nad zemí pomalu přelétávali dva černí havrani jménem Myšlenka a Pamť. Za soumraku tito dva posvátní ptáci sedávali na ramenou svého pána a podrobn mu vyprvli o tom, co vidli. Když Vikingové spatřili njakho havrana, vdli, že je to asi Odinův posel.

Ka

Protože byl Odin velice krutý, lstivý a náladový, nemohl být prototypem ideálního „otce„ všech Vikingů. Proto například námořníci a vesničane daleko radji vzývali jeho nejvtšího protivníka a pravý opak, boha Thora, který byl bohem blesku, bouře a dešt a dobrho počasí. Jeho zbra - kladivo byla symbolem boje proti křesťanství.

Pevnost Bohů Asgard vznikla kvůli neustálým útokům obrů a nestvůr. Bohové samotní ale nebyli schopní vykonat tak tžkou práci, proto povolali obra, známého svými architektonickými schopnostmi. Obr souhlasil s tím, že Asgard postaví, ale na oplátku vyžadoval velkou odmnu. Dokončí-li stavbu pevnosti, dostane slunce, msc a krsnou bohyni Freyu, bohyni lsky a plodnosti.řistoupili, ale přidali si ješt další, témř nesplnitelné podmínky. Obr musí pevnost postavit do roka, bez pomoci lidí a ostatních obrů. Přesto ke všeobecnému překvapení obr bez váhání přijal a druhý den začal důmysln opracovvat tžké kusy kamene. Práce pokračovaly velice rychle, protože obrovi pomáhal kouzelný ků Svaldifari, který převážel každou noc snadno a lehce veškerý materiál, který obr potřeboval.

Bohov na to p

Tři dny před vypršením lhůty scházelo vybudovat jen vstupní bránu paláce. To obry velice vylekalo. Odina popadla zlost, že by mohl ztratit slunce, msc i krsnou Freyu, když prohnaný Loki navrhl lest. Za následující noci stanula před obrovým konm bujn klisna. Svaldifari před tím nikdy tak krásnou klisnu nevidl, přetrhl oprátku a opustil náklad kamení a vydal se za klisnou. Vrátil se za tři dny, kdy už bylo pozd.že byl napálen a žádal svoji odmnu, krsnou bohyni Frey především. Odin odmítl a obr zaútočil. Toho využil Thor jako záminku a udeřil obra svým kouzelným kladivem a ten zemřel.

Obr pochopil,

Za njaký čas klisna, kterou Svaldifari pronásledoval, přivedla na svt ndhern hříb. Jmenovalo se Sleipnir a mlo 8 nohou. Odin ho pak přijal za vlastního.

Nejdůležitjším živlem bylo od pradávna moře - nejvtší pohřebišt Norů a nejstarší dopravní tepna vedoucí k okolnímu svtu. Vce než 10 000 let se Skandinávci živili jeho dary obávali se jeho hnvu. Proto se snažili získat si příze mnoha mořských bohů.

Proto dalším uznávaným bohem byl Njordur, původn pochzejc z Vanir. Byl bohem rodnosti, nmořníků a rybářů. Představoval starého mudrce, který dohlížel na pobřeží a zajišťoval každodenní potravu pro rybáře. Njordur žil v tajemném podmořském paláci se svou ženou Ran Uchvatitelkou a devíti dcerami - skandinávskými sirénami, z nichž každá, podle Vikingů, vyvolávala určitou mořskou vlnu. Silné bouře přisuzovali hlubinnému hadovi z Migardu, který byl tak dlouhý, že svým tlem obepjal celou zemi a žil skrytý na dn moří, které obklopovaly zemi.

Tato božstva ztlesovala bohatstv i nebezpečí moře a v případ devti dcer Ran Uchvatitelky tak kouzla, kterými lkala (a dodnes prý lk) muže. Dodnes se zdá nepochopitelné, že se nkdo odvžil na bouřící moře v křehkých, otevřených plavidlech, na nejstarších z nich nebyla dokonce ani niť kovu. Ješt dnes často mnozí doma čekají na rybáře, kteří se nikdy nevrátí. Od roku 1990 do 1994 zahynulo na moři 144 rybářů, mnozí z nich ve vichřici, polární noci, husté chumelenici nebo v desetimetrových vlnách. Spisovatel Alexander Kieland popsal moře citátem: "Nic není tak prostorné jako moře, nic není tak trpliv. Jako dobrotivý slon nese na svých zdech ta mal stvoření, co obývají Zemi; a jeho veliká, chladná hlubina pohltí všechny nářky svta."ší vážnosti se tšil bůh pohlavního styku Freyr, syn Njordura, o čemž svdčí i jeho přítomnost mezi dvma nejvyššími bohy Odinem a Thorem v hlavním pohanském chrámu v Uppsale. Byl velice populární především ve Švédsku a švédští králové jej uvádli jako jednoho ze svých předků. Freyrova sestra Freyja je nejdůležitjší bohyní v severské mytologii. Byla bohyní lásky a úrodnosti.

Nejvt

Temnou skvrnou mezi božstvem byl Loki Laufeyjarson - bůh zlých klevet a kořenů všeho zla. I když působil jako rádce, často ostatním bohům způsoboval potíže. Typickým příkladem Lokiho zlomyslnosti bylo, když navedl Hoedura Slepého, aby zabil svého bratra Baldura šípem ze jmelí. Baladur byl Odinovým synem, kterému se zdálo, že je jeho život ohrožen, proto hned ráno to řekl ostatním bohům a své matce Frigg. Ta chtla předejít neštst a zapřísahala proto všechny přírodní síly (zvířata i rostliny), aby nikdy neukládaly o Baldurův život. Baldur se tak stal nezranitelný a Bohové se často bavili tím, že na nj hzeli nejrůznjší střely a smáli se, když všechny po jeho tle sklouzly bez škrábnutí. Loki mu tuto výhodu závidl a rozhodl se najt jeho slab msto. Převlékl se za stařenu a tajn navštívil Friggu. Předstíral, že je udiven Baldurovou nezranitelností, a Bohyn mu vldn vysvtlila, že všechny bytosti slíbily, že Baldura nikdy nezraní. Loki se zeptal, zda-li skutečn všechny. Frigg odpovdla, že možná zapomnla podvat malý trs jmel na jednou strom na zpad od Valhaly. Loki ihned vymyslel pln, ale byl příliš zbablý, aby se sm postavil proti Baldurovi. Proto nalkal mrumilovnho Boha Hoedura slepho a řekl mu, až také vyzkouší vystřelit na Baldura. Loki mu dal do rukou zbra ze jmel a namřil slepcovu ruku na jeho bratra a vystřelil. Baldur zemřel.

Za tento čin byl spoután bohyní pekel Hel v řetzech hluboko pod zem. Nad jeho hlavou byl had, který neustle plival jed na jeho tvř. Jeho žena Sigyn sedla a jeho hlavu chrnila kalichem, kam jed odkapval, nicmn občas musela kalich vylít a jed dopadal přímo na Lokiho tvář. Tehdy dostal Loki takové křeče, že se celá zem zachvla, což Vikingové vnímali jako zemtřesení.

Vikingové vřili, že svt jednoho dne dospje do svho konce. Domnvali se, že dva obrovští vlci Hati Hrodvitnisson a Skoll každodenn pronsleduj slunce a msc. Jestli jednoho dne tyto dv hvzdy dostihnou a spolknou, bude to znamenat konec svta. Podle Eddy konec začíná, následují-li po sobe 3 tuhé zimy, mezi nimiž by nebylo léto. V této dlouhé drsné zim, nazvan Fimbulvetur, je celý svt zachvcen boji, kdy se i příslušníci stejné rodiny zabíjejí navzájem. Po té vlci dostihnou slunce a msc a hvzdy zmiz z oblohy. Z moře vyleze hlubinný had, který začne plivat ohe, pak nsleduje sled nkolika přírodních katastrof (zemtřesení, bouře, požáry,...), po kterých se mohutná armáda nestvůr, vedená obry a zrádcem Lokim, se vydá na Asgard a nastává poslední bitva Ragnaroek, bhem nž sehraje každý bůh svoji roli. Na konci jsou všichni mrtvi a obr Surtur spálí celý svt, který se propadne do moře.

Pesimistický konec svta si však zasluhoval nápravu. Nkteří mén důležití bohové se vrátili na zem a dali svtu nový řád. Pod kůrou stromu Yggdrasilu se zázrakem zachránil muž a žena a ti znovu zalidnili uklidnnou planetu, zbavenou starých dmonů. Lidé i bohové se budou opírat o Zlaté tabulky, které patřily Odinovi. Nic podrobnjšího se o nich neví. Byly to texty vyryté do kamene, podobné tabulkám Mojžíšových zákonů. Neexistuje však žádný jejich přesný popis.

Je zajímavé, že výklad apokalypsy v bibli a Edd m často společné rysy. Nicmén nkteří historikové vidli v teorii Rangaroek slc křesťanský vliv. Konec svta u Vikingů jakoby symbolizoval postupný přechod od pohanského vyznání ke křesťanství, které přinášelo Vikingům do té doby neznámou životní hodnotu - lásku k bližnímu, která mla nahradit zkladn pocit rodov sounležitosti a nedotknutelné cti. Přechod od jednoho náboženství k druhému však byl velmi pozvolný a nkter pohansk zvyky se udržely ješt dlouho po oficilnm zaveden křesťanství.

Vikingové svým bohům přinášeli pravidelné obti na slavnostech zvaných blt.žádném případ bychom v jejich společnosti nenašli žádnou náboženskou autoritu, v křesťanství ztlesnnou představiteli církve. Jednalo se o rodinné náboženství. V rodinách byly pouze sošky, k nimž se lidé obraceli se skromnými motlitbami. Každý se modlil po svém bez přesného návodu. Vikingové rovnž zřídka kdy stavli pro potřeby náboženství njak stavby. Výjimkou je pomrn podrobný popis již zmínnho chrmu v Uppsale. Nejčastji sloužily jako orientační bod nebo místo společných shromáždn velk stromy, hlavn jasany (viz strom Yggdrasil), kde se provdly svtky, shromždn a pravdpodobn obtovn.ří psát umli, nepoužívali bžné písmo, ale rovné a témř přímé, protože mlo být spše vyryto než napsáno perem, či šttcem jako psmo čínsko. Tmto zvlštním znakům se říkalo runy, které tvoří celou abecedu futhark. Ta byla převzatá od původních Germánů a zjednodušená. Runy byly nejčastji vyrývny na kameny, dřevo, nebo na kosti a Vikingové nápisy sledovali 2 cíle - za prvé veřejn oslavit mrtv a za druh vyvolat pomoc tajných slov působení magických sil. Nápisy nejčastji připomínají památku padlých bojovníků nebo vládců, nkdy obsahuj i stručný výčet vlastností zemřelého a jméno toho, kdo runy vytesal.

V

Vikingsk umn a kultura

Vikingov psali mlo. Ti, kte

Vikingové byli velice zruční v ornamentálním umn. Na zklad archeologických nlezů se má za to, že i na nejobyčejnjší farm pracovalo mnoho umlců. Dokonce i například oj u vozu byla zdobena. Výzdoba jak kovových, tak dřevných vc je prostoupena jednotným zvřecím motivem. Kolikrát šlo o vymyšlená zvířata. Nejznámjším je tzv. chapajc zvře - gribedyr, které svým vzhledem představovalo medvda, lva a psa najednou a vyjadřovalo hodnoty Seveřanům nejbližší, tj. sílu a neohroženost. Pozdji byl tento motiv vystřídán motivem lva ovinutého hadem.

Přestože přijmutím křesťanství hodnoty uznávané Vikingy a jejich kultury a postupn ustupuj do pozad, lze bhem celho druhho tiscilet nalzt mnoho odkazů jak na vikingskou mytologii, tak na samotné kulturní hodnoty. Typickou zemí, kde v místopisných názvech najdeme skrytých mnoho vikingských bohů je Island. Boha Njordura připomínají jména ulic jako například Njardargata, Njardargrund, Njardarholt a další. Dv msta se jmenuj po jeho synovi Freyrovi - Freysnes a Freysholar. A našli bychom mnoho dalších pojmenování. Typickým příkladem vikingské hodnoty v islandské společnosti je společná víra, že osud jednotlivce byl určen při jeho narození a nic jej nemůže zmnit. Přesto si lidé žádné pohanské principy nepřipouští, protože jsou křesťané. Ale existuje tzv. společnost Asatru, jejíž členové obtuj starým pohanským bohům.

Mnoho středovkých germnských legend je inspirovno vikingskou mytologi (valkýry, trpaslci, draci...). Nkter postavy maj zmnn jen jmno, např. ze Sigurda se stal Siegfried. Vypravování se různí, ale základní zápletka zůstává stejná. Například příbh Proklet zlato z Rýna se zrodil přímo z příbhu o Sigurdovi a prokletm Advariho prstenu. Nkter příbhy jsou dokonce shodn u Vikingů i Keltů. Například legenda o meči zabodnutém ve skále (resp. ve stromu), kterou je možné najít v Příbzch rytřů u kulatého stolu, dalším příkladem je legenda o kouzelném kladivu, které bylo zbraní Thora a galského boha Taranise.

Teorie poslední bitvy Ragnaroek je v Nmecku znm pod pojmem soumrak bohů. Příbh Sigurda-Siegfrieda použil v 19. století nmecký hudebn skladatel Richard Wagner ve sv opeře. V neposlední řad je třeba se zmínit o anglickém spisovateli J. R. R. Tolkienovi, v jehož do posledních podrobností propracovaném svt nalezneme mnoho společných rysů se svtem popsanm v Edd.ře, které se ve Velké Británii používají dodnes. Úterý se anglicky řekne Tuesday (Tyrův den), středa Wednesday (Wodenův den, tj. Odinův), čtvrtek Thursday (Thorův den) a pátek Friday (den bohyn Frey). Tento fakt se vysvtluje tm, že se v 9. a 10. století usadilo na britských ostrovech množství Vikingů.

Vikingsk mytologie významn ovlivnila kalend